Co je psychoterapie?
Psychoterapie je léčba psychologickými prostředky, které má v rukou kvalifikovaný psychoterapeut, z Hlavním nástrojem psychoterapie je rozhovor. V psychoterapii jde o to pomoci klientovi udělat takové změny, které mu umožní ukončit trápení. Současně klient objeví dovednosti, které mu mohou pomoci zvládnout situaci v budoucnu.
Psychoterapeut a klient se zabývají tím, co klienta trápí. Psychoterapeut je vázán mlčenlivostí a klientova sdělení jsou považována za důvěrná. Výjimkou povinné mlčenlivosti psychoterapeuta je oznamovací povinnost (v případě např. trestného činu spáchaného na dítěti apod.).
Klient si může svého psychoterapeuta vybrat podle dostupných informací, na doporučení nebo podle prvotních sympatií. Klient má samozřejmě právo změnit psychoterapeuta, pokud mu nevyhovuje jeho styl práce nebo vyskytne-li se výrazná antipatie. Také psychoterapeut není povinen pracovat s každým klientem, může klientovi doporučit jiného odborníka.
Vzhledem k tomu, že existuje několik psychoterapeutických škol a přístupů, vyznačujících se určitými specifiky, měl by být klient poučen o možnostech i limitech příslušného terapeutického směru.
Společně si dále vymezí praktické kroky, jako kde a kdy se budou scházet, jak často a kolik to celé bude stát. Klient je informován o předpokládaném průběhu psychoterapie, která na něho klade jisté požadavky. Psychoterapie je založena na spolupráci a vyžaduje od klienta aktivitu, vědomí zodpovědnosti za své zdraví a vlastní motivaci k práci na sobě. V psychoterapii nelze účinně léčit člověka, který nechce být léčen (patrně tedy s objednáním např. dítěte nebo partnera, který o to nestojí).
Doporučovaná frekvence sezení je jednou týdně nebo 1x za 14 dnů. Obvyklý počet sezení u psychoterapie se nejčastěji pohybuje mezi 8 až 25 sezeními. Ale například doprovázení se může dít déle. Jde vždy o vzájemnou dohodu a reálné možnosti obou stran.
Co pomáhá v psychoterapii?
- Je to především vztah mezi psychoterapeutem a klientem. Jde o spojenectví založené na důvěře a očekávání klienta, že mu psychoterapeut může pomoci. Psychoterapeut nabízí empatické a bezpečné prostředí a klienta přijímá prostě takového jaký je. Nehodnotí ho. Mnohdy je to poprvé, kdy klient takové přijetí zažívá. Tento vztah je pak základní podmínkou pro další práci a změnu.
- Pomáhá také změna pohledu na potíže, symptomy i sebe samého.
- Samotná příležitost mluvit o svých starostech, potížích a traumatických zážitcích s plným emočním doprovodem je dalším významným faktorem posilujícím úspěch terapie. Tedy nevadí, pokud při konzultaci klient pláče, zlobí se, mluví málo nebo mlčí. To vše sem patří.
- Posílení a podpora. Všichni psychoterapeuti bez ohledu na teoretickou orientaci se snaží posilovat svými slovy a chováním u klienta to, co mu pomáhá, co funguje.
Psychoterapeut vs. psycholog vs. psychiatr
Kdo je psychoterapeut?
Psychoterapeutem se stává v širším slova smyslu absolvent psychoterapeutického výcviku, který trvá zpravidla několik let a jehož součástí je získání teoretických znalostí a psychoterapeutických dovedností, vlastní zkušenosti s procesem psychoterapie (dotyčný sám je tedy v roli "pacienta") a supervize vlastní terapeutické práce. V užším slova smyslu a s přísnějšími kritérii na předepsané vzdělání a praxi je doporučováno, někdy je podmínkou, aby měl adept na psychoterapii dokončené univerzitní vzdělání lékařského nebo humanitního směru. Při výběru konkrétního psychoterapeuta je dobré sledovat kromě délky výcviku také jeho akreditace: kvalitní výcviky trvají min 700 hodin, mají sebezkušenostní část a akreditaci např České asociace psychoterapie (ČAS) nebo jiné zastřešující instituce. Někteří psychoterapeuti pracují v sociálních službách, případně ve školských zařízeních a tedy mohou své služby poskytovat nezplatně. Většinou však pracují za přímou úhradu (klient platného podle platného ceníku). Výhodou je, že obvykle jsou dobře dostupní.
Kdo je klinický psycholog ?
Klinický psycholog je psycholog s klinickou atestací psychologie a při diagnostice je odkázán na klinické metody pozorování a rozhovor, navíc sleduje pacienta po tělesné stránce a spolupracuje s dalšími lékaři-specialisty, včetně internisty, neurologa aj. a využívá také služeb zobrazovacích metod, např. CT a magnetické rezonance. Klinický psycholog je vyškolen a současně se dále postgraduálně vzdělává v používání diagnostických testových metod, které napomáhají při hodnocení osobnostních charakteristik člověka-pacienta, dále jeho případných duševních poruch na úrovni myšlení, emocí a chování. Zprávy klinického psychologa jsou platné např. pro rozhodování soudu nebo jiných státních orgánů. Klinický psycholog může mít další atestaci v dětské klinické psychologii, případně psychoterapii. Obvykle pracuje ve zdravotnickém zařízení a jeho práce je hrazena ze zdravotního pojištění (klient nic nehradí). Nevýhodou je aktuálně malá dostupnost této péče.
Kdo je psychiatr?
Psychiatrem je vystudovaný lékař. Psychiatrem se stává lékař další praxí a systematickým vzděláváním, které je ověřeno atestační zkouškou. Psychiatr může diagnostikovat psychiatrické onemocnění a předepisovat léky. Pracuje ve zdravotnických zařízeních (nemocnice, polikliniky, soukromé ordinace), jeho práci hradí zdravotní pojišťovna.
V praxi je běžné, že spolu jednotliví odborníci mohou úzce spolupracovat. V našem centru zastáváme postoj, že psychoterapie má být častěji první volbou při řešení potíží a může předcházet, užitečně navazovat nebo doplňovat nejrůznější psychologické diagnostiky nebo léčbu u psychiatra.
Vyplatí se psychoterapie?
Psychoterapie je výhodná především proto, že u dobře vedené psychoterapie dochází k trvalým změnám, které přináší úlevu, klient navíc získá vyšší sebevědomí, neboť má zkušenost se zvládnutím náročného období. Získává vědomí toho, že drží svůj život v rukou a není jeho obětí, ale aktivním hybatelem.
Systemická psychoterapie
Systemická terapie je svébytnou terapeutickou školou, která utvořila vlastní ucelenou teorii psychoterapeutického procesu. Přídavné jméno "systemický" značí způsob myšlení a uvažovaní, způsob nahlížení, který je soustředěn na systém. Označení "systemický" odkazuje na pojetí sociální reality, kterou chápe jako svébytný konstrukt pozorovatele. Pozorovatel sociální svět sám spoluvytváří svou účastí a svým přístupem k němu. Neexistuje tedy nic jako objektivní pravda nebo objektivně správné pojetí rodiny a vztahů v rodině. Rezignovali jsme na to, že jsme experti na život klienta. Nezaměřuje se na problém sám o sobě, ale zajímá nás život klienta, jeho každodennost a to jak klient zvládá problém, co si o něm myslí, co mu pomáhá, kdy ho nechá na pokoji a pod. Nehledáme odpověď na otázku "proč"?, Naším úkolem není nalézat příčiny, nýbrž odhalovat podněty, které klientům pomáhají vyvíjet nové vzorce smýšlení a chování, přijímat novou podobu systému (rodiny), která by umožňovala růst.
Systemická psychoterapie je nedirektivní, může být individuální, lze ji provádět i v páru či ve skupině. Systemické postoje jsou užitečné v supervizi. Vždy ovšem platí, že velkou roli zde hraje ochota, spolupráce a aktivita klienta. Současně obvykle přináší trvalé změny, umí být velice efektivní a efektní.
Do systemické terapie bývá řazeno více přístupů, u nás praktikujeme především na řešení orientovaný a narativní. Společným znakem je respekt (ke klientovi), užitečnost (toho co dělá psychoterapuet) a krása (dbáme na to, aby naše práce byla tvořivá, zajímavá pro nás i pro klienta).
Všechny naše spolupracující psychoterapeutky pracují pod odbornou supervizí a zavázaly se dodržovat etický kodex České asociace psychoterapeutů.
Prohlášení etických zásad Evropské Asociace pro Psychoterapii (EAP)
V Centru psychoterapie Karmelitská jsme přijali etický kodex EAP.